Po dohode s českým nezávislým týždenníkom Respekt uverejňujeme ich veľmi zaujímavý rozhovor s popredným klimatológom Hansom Joachimom Schellnhuberom z 25. apríla 2019.

Přežije civilizace globální oteplení? Přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn tomu moc nevěří. „Vše, co teď bereme jako samozřejmost – svobodu slova, život v míru, rozsvícení lampy po stisknutí vypínače, bezpečí –, to všechno bude minulostí,“ varuje. Naději vidí leda v probuzení mladé generace a v dramatickém zlevnění energie z obnovitelných zdrojů.

Loni v prosinci jste na klimatickém summitu v Katovicích řekl, že působíte v klimatologii 25 let, ale nikdy jste se nebál budoucnosti víc než nyní. Proč?

Klimatický systém je divoká šelma, a pokud ji rozzlobíte, zareaguje jako tygr, nepředvídatelně a divoce. Doporučoval bych chovat se k tomuto divokému zvířeti velmi opatrně, což ale neděláme. Po několika letech stagnace způsobené zpomalením světové ekonomiky globální emise skleníkových plynů opět rostou. Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. U nás ve výzkumném ústavu máme jedny z nejlepších počítačových simulací na světě, díky nimž dokážeme rekonstruovat klima třeba 50 nebo 100 milionů roků zpět do minulosti. A vidíme, že nynější oteplování je stokrát rychlejší než kdykoli během této doby.

Zároveň zřejmě planeta brzy dosáhne klimatických „bodů zvratu“, což je pojem, který jsem do globální debaty vnesl já. Jde například o roztání ledovců v Grónsku nebo částí Západoantarktického ledového příkrovu, známky možné destabilizace vidíme i ve východní Antarktidě. Hladina moře kvůli tání ledu vzroste o dva až tři metry, což už nepůjde napravit. Získáváme stále víc důkazů, že tento proces již začal.

Stále však ještě můžeme „zatáhnout za brzdu“ a zastavit emise skleníkových plynů.

Obvykle předpokládáme, že Země v takovém případě zůstane „zaparkovaná“ dejme tomu na dvoustupňovém oteplení. Ale proč by měla? Může díky přírodním procesům buď sklouznout zpátky, třeba k oteplení o pouhý stupeň, což by bylo skvělé, nebo se vydat opačným směrem. Existuje spousta náznaků, že právě to se stane – klimatický systém růst teploty naopak dále urychlí.

Na jaké místo světa byste nás vzal, abyste nám ukázal, že se tygr už probouzí?

Začněme Grónskem. Povrchové tání tamních ledovců lze už snadno změřit a je to proces, který urychluje sám sebe: Ledový příkrov Grónska má průměrnou tloušťku 2000 metrů. Představte si, že nejsvrchnější vrstva odtává, výška ledovce se zmenšuje, ubývá ledu, takže ledovec se dostává do jiného režimu. Ledovec o mocnosti 1900 metrů taje snáze než 2000 metrů silný ledovec, ledovec o dalších 100 metrů slabší mizí ještě rychleji a tak dál. Zrychlující se tání ovlivní systém oceánských proudů včetně Golfského; ten tvoří slaná voda, která klesá na dno oceánu a teče pak podél pobřeží Ameriky. Pokud k pobřeží Grónska stéká z ledovců více vody sladké, Golfský proud se formuje hůře. Spočítali jsme, že již zeslábl o 15 procent.

Vydat se můžeme také k Velkému bariérovému útesu, největšímu korálovému útesu v tropech. Ten je teď poškozen asi ze 40 procent. Pokud udeří další silný jev El Niño, odumře pravděpodobně celkem 60 nebo 70 procent útesu. Normálně by se během 10–20 let zotavil, jestliže teď ale vlny rychlého ohřátí oceánu přicházejí každé tři nebo čtyři roky a stále sílí, pak se útes neuzdraví a nakonec odumře celý.

Celkem jsme klasifikovali 13 bodů zvratu, a když se rozhlédneme po světě, všude vidíme, že krize přichází. Bojím se, že o dva stupně Celsia se oteplí už zhruba do roku 2050, do konce století to pak budou tři nebo čtyři stupně.

Co to bude znamenat?

Mám jedenáctiletého syna, takže tu otázku si kladu i kvůli němu. Pokud se ocitneme na dráze ke tří- nebo čtyřstupňovému oteplení, pak vstoupí do hry scénář Země-skleníku (vědecký termín, angl. Hothouse Earth), který může v delším časovém horizontu vést k oteplení až o osm stupňů. To je ovšem globální průměr, přičemž oceány se ohřívají mnohem pomaleji než kontinenty, takže na pevnině se oteplí ještě mnohem víc. Představte si tedy, že průměrná teplota v České republice bude o deset stupňů vyšší než dnes. V létě přijdou vlny téměř padesátistupňových veder. V podstatě žádný strom, který tu teď roste, nové podmínky nepřežije.

A lidstvo jako celek?

Kdybychom cestovali zpět v čase o tři miliony let, o 15 milionů, uvidíme, že vládl totální klimatický chaos. Pouze posledních 12 tisíc let panovalo velmi stabilní podnebí. Proto jsme mohli vynalézt zemědělství, hospodaření, chov dobytka. Vše, co jako lidé děláme – způsob, jakým stavíme domy, pěstujeme plodiny na polích, získáváme vodu, udržujeme zahrady –, je výsledkem tisíců let kulturní adaptace na klimatické podmínky. Pokud se tyto podmínky radikálně změní během pouhého století, budeme muset začít znovu.

Kromě toho si musíme uvědomit, že třeba počet obyvatel Afriky má z důvodů, které s klimatem nesouvisejí, do konce století vzrůst z dnešní miliardy na čtyři miliardy. Pokud se k tomu přidá oteplení v rozsahu, o jakém mluvíme, kam všichni ti lidé půjdou? Dlouho před tím, než uvidíme vzrůst hladiny moří, přijdou sociální problémy, povstání, občanské války. Jsme na cestě ke světu plnému násilí, chaosu, krve, válek a strachu. Naše děti vstoupí do temného věku. Vše, co teď bereme jako samozřejmost – svobodu slova, život v míru, rozsvícení lampy po stisknutí vypínače, bezpečí –, to všechno bude minulostí.

Jsme tedy odsouzení ke zkáze?

Neřekl bych, že je nevyhnutelná. Ještě můžeme leccos zkusit a omezit tím oteplení aspoň na dva stupně Celsia, víc není reálné. A věřit, že se klimatický systém nevymkne a nepromění Zemi ve skleník. Musíme pro to udělat všechno, opravdu všechno v každém státě na Zemi. Pokud ale v tomto století teplota stoupne o tři nebo čtyři stupně, skleníku se nevyhneme.

Vlastně jsem dnes o něco málo optimističtější než v Katovicích. Na summitu jste si mohli všimnout mladé dívky Grety Thunberg, která tam mluvila k plenárnímu zasedání, což tehdy působilo prostě jen sympaticky. Jenže od té doby se z toho stalo globální hnutí. Studenti stávkují za ochranu klimatu každý pátek. S Gretou jsem nedávno mluvil, ptala se mě na vědecké důkazy a poznatky o klimatu. Celkem strávila v našem ústavu asi tři hodiny.

Nedávno jsem také obědval s kancléřkou Angelou Merkel a zdá se mi, že změna je ve vzduchu. Do debaty se vkládá i katolická církev – papež František, jehož jsem klimatickým poradcem, vydal encykliku Laudato si’. Nejkonzervativnější síla světa, katolická církev, a mladí lidé se tedy spojují, aby zachránili planetu. Možná to přichází příliš pozdě, ale přinejmenším nám to dává úplně novou perspektivu. Jistě, říkám si, radil jsem německé vládě, Evropské unii, Tonymu Blairovi, Baracku Obamovi – a emise stále rostou. Na druhou stranu si veřejnost začala uvědomovat, že se blíží náraz do zdi. Nemáme moc času: Musíme kompletně dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050 a ani to nebude stačit.

Ak vás téma zaujala, zvyšok rozhovoru si prečítate priamo na stránke Respektu: https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku

Titulný obrázok: Image by Adam Derewecki from Pixabay