Jsem strojař. Kreslil jsem převodovku na pauzák s tuší, diferenciální rovnice počítal ručně a diplomku psal na psacím stroji. Na počítači se zelenou obrazovkou a děrnými páskami jsem pracoval jako student v posledních dvou ročnících studia. Konstruoval jsem uložení ložisek v ZVL, psal technologické postupy na stroje typu SV18RA, VR4 nebo FA3V. My, kteří jsme studovali strojírenskou technologii před více než dvaceti lety, nemáme znalosti z mnoha nových technologií a materiálů, jako jsou například aditivní výroba, digitalizace, nové způsoby řízení vývojových projektů a práce v konstrukci, technologii a vývoji, kolaborativní roboti, rozšířená realita, nanomateriály, kompozity nebo karbon. Neznáme nové technologie zušlechťování, spojování a povrchových úprav materiálů, nejnovější technologie obrábění a zvyšování produktivity ve výrobě. Denně jsme konfrontováni s tím, abychom snižovali náklady, zkracovali časy a zvyšovali parametry výrobků, jsme často přetížení prací a nemáme čas ani zdroje, kde bychom se mohli učit nové věci, které by nám pomohly v naší práci.

 

Přichází rychlá a radikální změna

 

Je třeba hledat odpovědi na následující otázky:

  • Jaké jsou hlavní transformační trendy a jejich vliv na strojírenské podniky?
  • Jak se budou v budoucnu řešit strojírenské rozpory mezi výkonem, účinností, hmotností, rozměry, náklady a ekologií?
  • V jakém stádiu jsou průlomové technologie a podpůrné sítě pro jejich využití?
  • Jaké nové materiály nastupují do strojírenské výroby (součástka, stroj, nářadí, řezné kapaliny, maziva apod.)
  • Jaké jsou strojírenské profese budoucnosti a jak zajistit jejich vzdělávání?
  • Jak organizovat podniky, aby v nich dokázali spolupracovat rozdílné generace X, Y a Z?
  • Na jaké zásadní vlivy z jiných oborů se musí podniky a podnikatelé připravit?
  • Jak zaručit extrémní požadavky na rychlost, pružnost, sdílení zdrojů a znalostí?
  • Do jakých oblastí investovat, když se vše rychle mění a zastarává?

Otázek je mnohem více. Hledání správných odpovědí na ně nás může rychle probudit a nastartovat potřebné změny. Jejich ignorování a čekání na to “jak to dopadne” je jako umělý spánek nebo kóma těžce nemocného pacienta.

 

3P

 

Byl jsem ve firmě, kde jsem viděl prázdnou halu s moderními stroji, které nepracovaly. Koupili je před dvěma lety s velkými plány a dnes pro ně nemají výrobu. Změnily se produkty, technologie, materiál, nemají série a výrobní dávky. V další firmě zavírají výrobu kvůli tomu, že trh válcují výrobci z Číny, třetí firma končí, neboť ji zlikvidovala průlomová technologie.

Změny jsou rychlé a nečekané, dlouhodobé strategie nefungují a investiční rozhodování jsou velmi složité. Čím později si koupíte stroj nebo linku, tím jsou levnější a mají lepší funkce. Musíme se naučit používat 3P – Pozorovat, co se děje kolem nás (trendy, změny v byznysu, konkurenti, technologie, problémy a nedostatky). Pochopit, co to znamená a Podniknout akci. Porozumět rychlému a měnícímu se světu kolem nás je důležité pro nás i naše děti. Písmenem P začínají i slova příležitost, pád nebo prohra. „Na cestě k úspěchu máme dvě překážky – strach a lenost,“ říkal Tomáš Baťa. Tomáš Baťa nechtěl ve své firmě lidí s pokřiveným charakterem, ale ani ty, kteří jenom vzdychají. Nepomůže nám vzdychání nad tím, že nemáme pracovníky, že máme méně peněz na vývoj jako německé firmy, že nás ničí čínští výrobci, že školy nefungují tak jak bychom si představovali, že se zvyšují ceny materiálů a energií.

Potřebujeme pozorovat a pochopit rychle nastupující trendy, sdílet znalosti a kapacity, setkávat se a spolupracovat. Strojírenství je stále více o informacích a znalostech, o digitalizaci a inteligentních řešeních než o železe a elektřině.

Zveme všechny strojaře, kteří chtějí jít tímto směrem, na společné setkání 18. září 2019 ve Zlíně na konferenci „Lidé – výzva pro budoucnost podnikání – Baťův odkaz Evropě“. Ve strojírenské části budou diskutovat například Norbert Brath, bývalý šéf vývoje Embraco a ředitel firmy Spinea Prešov, Ota Horák, ředitel Spoluworks Kyjov, František Červenka, bývalý šéf firmy Šroubárna Kyjov a současný ředitel Kovárny Viva ve Zlíně, majitel firmy Švec a SPOL Vráble Ľubomír Švec, Ján Košturiak, IPA Slovakia Žilina a další. Budeme hovořit o spolupráci při sledování nových trendů a technologií, sdílení znalostí, vzdělávání strojírenských odborníků, sdílení kapacit a inovacích.

Na konferenci, kterou organizuje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně spolu s Nadací Tomáše Bati, přijalo pozvání více než 50 řečníků na plenární zasedání a do sedmi sekcí.  Doplní ji bohatý doprovodný program a setkání v Baťově vile.

 

Více o konferenci na webových stránkách www.batuvodkazevrope.cz.

Ján Košturiak